Často se v lékárně setkávám s dotazem, které bylinky jsou vhodné k dlouhodobému pití. Nemylme se, že všechny byliny jsou neškodné a mohou se neomezeně kombinovat, aniž by ublížily. Právě mezi bylinami najdeme velmi silně působící drogy, které se doporučují užívat jen při potížích a po velmi krátkou dobu.
Prostudovala
jsem spoustu článků, prohledala spoustu herbářů a knih o bylinách. Zjistila, že
se informace mnohdy liší. Ovšem nedala jsem se odbýt a proto mohl vzniknout tento
seznam.
Vybírala jsem byliny běžně rostoucí na našich loukách a zahradách. Lehce se dají sehnat v bylinářství, lékárně i v běžném obchodě s potravinami.
Můžete si namíchat vlastní čajovou směs. Bylinky dle libosti střídat, nebo pít samostatně. Většinou se připravují ve formě nálevu. Květy většinou stačí spařit vařící vodou a louhovat 2-3 minuty v zakryté nádobě. Slizové drogy jako je sléz je lepší macerovat ve studené vodě přes noc a poté postupně ohřát. Tímto postupem přípravy si čaj uchová všechny cenné látky.
Pokud se bylinky rozhodnete sbírat sami, myslete na zásady sběru. Nevysbírejte vždy celé naleziště, vezměte si jen tolik, kolik potřebujete. Sbíráme co nejdále od silnic, železničních tratí, polí a měst, kde hrozí kontaminace těžkými kovy a různými postřiky. Byliny sbíráme za slunného počasí, květy mají být dobře rozevřené a suché. Kořeny důkladně omyté a zbavené hlíny. Sušíme na stinném a suchém místě. (Na přímém slunci sušíme pouze diviznu a lichořeřišnici). Bylinky nařežeme a skladujeme ideálně v tmavých skleněných nádobách.
Seznam:
Kontryhel
obecný (Alchemilla vulgaris)
Plod šípku růže šípková (Rosa canina)
Vřes obecný
(Calluna vulgaris)
Řepík lékařský
(Agrimonia eupatoria)
Dobromysl
obecná (Origanum vulgare) lepší dávat do směsi a v menším množství
Lípa srdčitá
(Tilia cordata)
Černý rybíz
list (Ribes nigrum)
Ostružiník
křovitý list (Rubus plicatus)
Ostružiník
maliník list (Rubus idaeus) vhodné užívat 1-2 měsíce před porodem
Jahodník
obecný list (Fragaria vesca)
Sedmikráska
chudobka (Bellis perennis)
Meduňka
lékařská (Melissa officinalis) mohou užívat těhotné a kojící ženy
Divizna
velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Lichořeřišnice
větší (Tropoeolum majus)
Kmín kořenný
(Carum carvi)
Bedrník anýz
(Pimpinella anisum)
Jetel luční
(Trifolium pratense)
Mochna
nátržník (Potentilla erecta)
Bazalka
pravá (Ocimum basilicum)
Pampeliška-Smetanka
lékařská (Taraxacum officinale) užívá se převážně kořen
Sporýš
lékařský (Verbena officinalis) neužívat v těhotenství!
Bříza
bělokorá (Betula pendula) užívá se list
Jestřabina
lékařská (Galega officinalis) podporuje tvorbu mléka
Vrbovka
malokvětá (Epilobium parviflorum)
Jitrocel
kopinatý (Plantago lanceolata)
Sléz maurský
(Malva mauritiana) příprava za studena
Měsíček
lékařský (Calendula officinalis)
Čekanka
obecná (Cichorium intybus) sbírá se kořen
Světlík
lékařský (Euphrasia officinalis)
Hluchavka
bílá (Lamium album)
Doufám, že Vám tento článek pomohl a přeji mnoho voňavých a chutných čajů.
Květová voda získaná parní destilací listů pelargonie vonné
Pelargonie vonná (muškát vonný) lat. Pelargonium
graveolens
Čeleď: kakostovité lat. Geraniaceae
Původní domovina rostlin rodu geraniaceae je jižní Afrika. Pelargonie se po přivezení do Evropy v 17. století velmi rozšířila pro svou nenáročnost na pěstování. Esence je často používaná k výrobě parfému.
Pelargonie je vytrvalá rostlina dorůstající do výšky až 130cm. Listy má srdčité zelené až sivé barvy hluboce dlanitě dělené a jemně ochmýřené s charakteristickou vůní připomínající růže. Květ je drobný většinou srostlý do okolíku barvy světle růžové. Ovšem muškátů je mnoho druhů, proto barevná škála je velmi široká. Kvetou obvykle od května do září. Plod je malý poltivý s pěti semínky. Množí se nejčastěji řízkováním.
Má ráda světlá slunečná stanoviště. Typicky se dávala do oken i pro své repelentní účinky. Na zimu se musí dát do tepla. Půda pro pěstování má být humózní, dobře propustná. Důležité je myslet při pěstování pelargonií na to, že nesnáší přelití. Velice rychle zahnívají.
Obsahové látky:
Aldehydy: V přírodě velmi běžné. Vyskytují
se ve formě silic a jsou součástí vonných látek rostlin.
Flavonoidy: Látky chránící před volnými radikály, UV zářením, zabraňují peroxidaci
lipidů, posilují srdce. Mají antimikrobiální efekt. V přírodě bývají většinou
žlutého zabarvení.
Estery: Organické látky, ve vodě nerozpustné.
Dodávají aroma květům, plodům.
Fytosteroly: mají podobnou funkci jako
cholesterol, zpomalují stárnutí a jsou prevencí před záněty.
Terpenoidy: Vonné látky lipofilní povahy.
Léčivé vlastnosti: Pelargonie jsou velmi dobře známé. Používá se pro svůj protizánětlivý a protikřečový účinek. Pomáhá při menopauze a premenstruačním syndromu, má vliv na úpravu nepravidelné menstruace. Na pokožce má zklidňující hojivé působení. Působí proti kuperóze (rozšířené žilky), zklidňuje podrážděnou pokožku a reguluje tvorbu mazu. Působí proti střevním parazitům. Velmi dobře působí při suchém dráždivém kašli. Zklidňuje průdušky. Extrakt Pelargonie obsahuje známý lék na mírnění kašle Kaloba. Má i hemostatické účinky (zastavují krvácení).
Vliv na psychiku: Gerániový hydrolát má antidepresivní účinky, zmírňuje stres a navrací nás do svého středu. Ukazuje nám prosté radosti z maličkostí. Zmírňuje vnitřní konflikty.
Konečně jsem se rozhodla vložit návod
na výrobu vlastního voňavého kastilského mýdla.
Vyzkoušela jsem již hodně receptů. Neustále jsem upravovala poměry jednotlivých surovin. Mnoho pokusů skončilo v lepším případě nastrkané mezi ručníky. V horším případě v koši. 🙁
Vždy to skoro obrečím. Znáte to,
těšíte se na výsledek, jste přesvědčení, že teď už ten výsledek bude stát
opravdu za to. A potom přichází rozčarování, že to tak není. Mýdlo zkrátka nemá
ty vlastnosti, které by mít mělo.
A jelikož jsem puntičkář, mám ráda věci dokonalé a krásné, tak jsem uvařila mnoho a mnoho mýdel, než jsem s výsledkem byla spokojená.
Velmi mi k tomu pomohla stránkawww.soapcalc.net. Kde si vyberete suroviny, které chcete použít a v jakém množství. Soapcalc potom vypočítá přesný poměr hydroxidu sodného a vody. Stránka je skvělá i v tom, že nám ukáže vlastnosti mýdla, které vytvoříte. Jaká bude například pěnivost, tuhost, krémovitost a celková kondice výsledného mýdla
viz obrázek.
Na výrobě vlastního mýdla je skvělé, že pokud chcete mýdlo jednoduché bez příměsí a barev, nepotřebujete k tomu mnoho surovin. Postupně, jakmile zjistíte, že to tak složité není, můžete začít experimentovat s přísadami, vůněmi, barevnými oxidy, zkrátka co Vás napadne.
Co budete potřebovat:
Kuchyňskou
váhu
Nerezové
kastrůlky 2ks
Ponorný
mixér
Špachtle
Kuchyňské
jednorázové utěrky
Rukavice
Misky
(pokud budete chtít barevné mýdlo)
Suroviny:
Destilovaná voda 210g
Hydroxid sodný 93g
Bambucké máslo 140g
Kokosový olej 175g
Olivový olej 350g
Ricinový olej 35g
Barevné oxidy
Esenciální oleje
Bylinky
Formy na mýdlo (kelímky, nádobky, silikonové formy na muffiny)
Postup:
Nejdříve si navážíme hydroxid sodný a vodu. Na kuchyňskou váhu postavíme nerezový hrnec a navážíme destilovanou vodu.
Další na řadu přijde hydroxid sodný.
UPOZORNĚNÍ: hydroxid sodný vždy přidáváme do vody.
Nikdy ne NAOPAK!!!
Hydroxid je žíravina, proto vždy máme ochranné rukavice, brýle či štít. Když hydroxid sodný dáme do vody, dochází ke vzniku par a tepla. Aby se dráždivé páry neuvolňovaly v místnosti a nedošlo k jejich nadýchání, je dobré si hydroxid navážit zvlášť do nějaké nádobky (kádinky), vzít naváženou vodu a odnést ven z místnosti. U mě krásně poslouží parapet okna. Venku nasypeme hydroxid do vody. Roztok musíme opatrně míchat, aby nedošlo k přichycení hydroxidu ke dnu nádoby.
V mezičase, kdy nám pomalu chladne roztok hydroxidu za oknem 🙂 si navážíme oleje a másla. Všechny suroviny používám v Bio kvalitě a lisované za studena, protože chci mít mýdlo kvalitní se všemi cennými látkami, které oleje obsahují. Rafinací a čištěním se bohužel tyto obsahové látky ztrácejí.
Nejdříve začínám navažovat másla a potom přilévám oleje. Ricinový olej přidávám kvůli krémovitosti a lepšímu vzhledu mýdla. Dobře funguje i kvalitní řepkový olej, mandlový olej zase dobře pění a olivový olej je skvělý pro své čistící účinky.
Rozehřejeme si plotýnku na nižší stupeň 1-2, bohatě to stačí.
Bambucké máslo i kokosový olej mají nízký bod tání. Tak to jde poměrně rychle. Je dobré neustále míchat. Jakmile dojde k úplnému rozpuštění tuků, okamžitě stahujeme ze zdroje tepla a necháme chladnout.
Jakmile mají roztok hydroxidu sodného a rozpuštěných tuků přibližně stejnou teplotu, nalijeme vodnou část do olejové a začínáme na nižší otáčky míchat ponorným mixérem do fáze lehce pudinkové konzistence.
Na hodně stránkách se dočtete, že mýdlo má dělat stopu. Pro mě je lépe pochopitelný vzhled pudinku než popis stopy. 🙂
Když máme krásně hladkou strukturu mýdlové hmoty, přicházejí na řadu barvy. Tvořivosti se meze nekladou. Proto mám tuto fázi nejraději. Samozřejmě kdo je minimalista a dává přednost jednoduchosti, může nechat mýdlo v této základní podobě a rovnou vlít do připravených forem.
Rozhodla jsem se udělat pár mýdel jednoduchých.
A zbytek mýdlové hmoty jsem rozdělila na dvě části. Do jedné jsem nasypala červený minerální oxid. Mám vyzkoušené, že práškové barvy fungují mnohem lépe než barvy tekuté a mnohem lépe si dotváříte výslednou sytost. Vždy je lepší začít na menším množství. Vymíchat a přidat barvu pokud si přejete mýdlo výraznější.
Červené mýdlo máme připravené a druhá barva bude bílá. Tam použiju oxid zinečnatý, nebo oxid titaničitý a opět podle sytosti doplňuji a vymíchávám. Opatrně pokud bude oxid zinku dělat hrudky a nepůjde vymíchat ručně, je povoleno nakrátko použít ponorný mixér. 🙂
Pokud máme namíchané barevné varianty mýdla a připravené formy je ten pravý čas přidat esenciální oleje, bylinky, vitamíny.
….
U těchto mýdel jsem se rozhodla pro levanduli a rozmarýn. V mýdle budu tvořit mramorovou strukturu.
Nejdříve jsem nalila bílé mýdlo do 2/3 formy a pořádně sklepala, abych vyhnala nežádoucí vzduchové bublinky. Pomocí skleněné tyčinky, nebo lžičky jsem potom mýdlo vytáhla do okrajů formy. Potom přišlo na řadu mýdlo červené.
Nalila jsem na bílé mýdlo malý bobeček červené hmoty. Opět uhladila a sklepala do roviny.
A tyčinkou jsem začala dělat v hmotě kroužky se shora směrem dolů.
Můžete si vymyslet různé pohyby, kroužky, rovné tahy, kličky. Co se Vám bude líbit.
V tuto chvíli musí mýdlo vyzrát. Zrání trvá asi 4-6 týdnů. Rozumín nedočkavcům, kteří by nejraději mýdlo vylouply a ihned s ním běželi pod kohoutek s vodou, ale vydržte. Všechny dobré věci potřebují čas. 🙂
Po ztuhnutí mýdla, které trvá většinou do druhého dne. Mýdlo vyklopte. V tuto chvíli má vysoké pH. Zhruba kolem 12. Potřebujeme, aby kleslo na hodnotu kolem 7pH. Je dobré si napsat datum uvaření mýdla a po uplynutí čtyř týdnu odloupnout malý kousek, namočit do vody a přiložit k němu indikátorový papírek. Ty jsou běžně k dostání v lékárně, nebo zdravotních potřebách. Podle zbarvení pH papírku poznáme jak zásadité mýdlo je, a jestli ještě musíme počkat, nebo už můžeme ruce mydlit. 🙂
Doufám, že se Vám tento článek líbil. Snažila jsem se ho popsat co nejpodrobněji, aby to bylo dostatečně srozumitelné i pro mýdlové začátečníky. Ale pokud potřebujete cokoliv dovysvětlit pište a ráda Vám odpovím.
Tak Vám všem moc držím palce s mýdlařením. Doufám, že se podaří hodně bublinek a voňavých krémových mýdel.
Květová voda
získaná parní destilací z květů jasmínu pravého.
Jasmín pravý: lat. Jasminum officinale
Čeleď: olivovníkové lat. Oleaceae
Jasmín pravý je popínavý opadavý keř dorůstající výšky 5 až 10 metrů. Původně pochází z Číny a Indie, nyní se s jasmínem můžeme potkat na jihu Evropy. Má rád slunná stanoviště, dostatek vlhka a teploty kolem 25°C, miluje rosení.
Jasmín pravý je rychle rostoucí keř, se štíhlými větvemi. Listy má vstřícné a lichozpeřené tmavozelené barvy. Květy jsou bílé, hvězdicovité a rostou v hroznech. Mají velmi intenzivní sladkou vůni, která se nejvíce rozvine těsně před rozbřeskem. Květy kvůli své křehkosti sbírají ručně. Dobrý sběrač dokáže za noc nasbírat až 15000 květů. Pro příklad na 1kg jasmínové silice je potřeba asi 8 milionů květů jasmínu.
Obsahové látky
Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou
dráždivé. Široké pole Působnosti.
Estery:
Organické
látky, ve vodě nerozpustné. Dodávají aroma květům, plodům.
Antioxidanty: Látky, vychytávající kyslíkové volné
radikály, které poškozují buňky našeho těla.
Katechiny: podobný účinek jako flavonoidy. Podporují cévní stěnu, chrání játra a střevní sliznici.
Léčivé vlastnosti: Jasmínový hydrolát má nádhernou uklidňující vůni. Pomáhá relaxaci a působí antidepresivně. Na psychické úrovni zvedá osobnost z pesimismu a racionality, která moc ukotvuje. Rozvíjí náš soucit a lásku. Posiluje druhou čakru. Zlepšuje krevní oběh, posiluje srdce, působí proti bolesti a zánětu. Velmi vhodné je popíjet jasmín při bolestivé menstruaci a menopauze, používá se při potížích s početím a impotencí. Podporuje funkci jater a slinivky. Zklidňuje záněty močových cest. Na pokožce má uklidňující účinky po opalování. Hojí afty a ječná zrna ve formě obkladu s jasmínovým hydrolátem.
Květová voda
získaná parní destilací z květů hořkého pomeranče.
Pomerančovník hořký: lat. Citrus aurantium
Čeleď: routovité lat. Rutaceae
Pomerančovník
hořký je stálezelený strom původem pocházející ze subtropické Asie, který nyní
hojně roste ve středomoří, kam jej dovezli křižáci na svých výpravách. Má rád
výživnou hlinitou až jílovitou půdu a daří se mu na slunných stanovištích.
Pomerančovník
dorůstá do výšky 5 až 10 metrů. Koruna je souměrná. Kůra je hnědošedé barvy.
Listy jsou oválné, dlouhé 7-10cm. Rostou na větvích ve střídavém uspořádání a
mají tmavozelenou barvu. Kvete od května do června.
Květy jsou bílé, pevné a úzké s příjemnou vůní. Jsou oboupohlavné, s pěti až osmi okvětními lístky. Plodem je nám známý pomeranč odborně nazýván hesperidium. Plod má oranžové zbarvení a dorůstá do velikosti zhruba 8cm. Plod je chráněn slupkou, která se vykazuje hořkou až trpkou chutí a typickou vůní. Obsahuje látku synefrin, která je strukturou podobná efedrinu a adrenalinu, ale nevykazuje nežádoucí účinky efedrinu. Používá se na odbourávání tuků či na pálení žáhy.
Obsahové látky
Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou
dráždivé. Široké pole Působnosti.
Terpenoidy: Vonné látky lipofilní povahy.
Estery: Organické látky, ve vodě nerozpustné. Dodávají aroma květům, plodům.
Léčivé vlastnosti: Užívá se preventivně na zažívací obtíže, při nespavosti, alergických reakcí, Má uklidňující účinky, působí na stavy úzkosti, deprese, stresu i vzteku. Na kůži má uklidňující a hojivé účinky. Pleť hloubkově hydratuje a osvěžuje. Má protizánětlivé účinky. Chrání pleť před vnějšími vlivy jako je slunce a vítr. Používá se na citlivou, křehkou a zralou pleť. Napomáhá při odvykání kouření a hubnutí.
Květová voda
získaná parní destilací z levandule lékařské.
Levandule lékařská: lat. Lavandula augustifolia
(syn.officinalis)
Čeleď: hluchavkovité lat. Lamiaceae
Levandule je opadavý vytrvalý polokeř. Původně se vyskytoval na slunných hornatých místech středomoří s vápenatou a suchou půdou. Mniši ji potom rozšířili i do střední Evropy.
Keř Dorůstá
do výšky až 130cm. Má dřevěnou bázi, která se bohatě rozvětvuje. Listy jsou
stříbřitě zelené celokrajné úzké a dlouhé 2-4cm. Stonky jsou přímé. Květy
vyrůstají v řídkých lichoklasech a jsou modré až fialové barvy. Kvete od
červa do srpna.
Sbírá se kvetoucí suchá nať s květy, které jsou plně rozvinuté. Sběr provádíme za suchého počasí a sušíme na stinném místě svázané ve snopcích.
Obsahové látky
Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou
dráždivé. Široké pole Působnosti.
Kumaríny: Pevné aromatické látky vonící po
čerstvě posečené trávě, využívají se v potravinářství a kosmetice.
Flavonoidy: Látky chránící před volnými radikály, UV zářením, zabraňují peroxidaci
lipidů, posilují srdce. Mají antimikrobiální efekt. V přírodě bývají většinou
žlutého zabarvení.
Mastné kyseliny: Důležité pro organismy, doplňují
třeba cholesterol, v přiměřené konzumaci prospívají kardiovaskulárnímu
systému.
Terpenoidy: Vonné látky lipofilní povahy.
Léčivé vlastnosti: Levandule se používala pro své uklidňující účinky již Starověku. Paracelsus ji používal jako silné nervové tonikum. Svatá Hildegarda z Bingenu ji používala na jaterní potíže. Používá se na dobrý spánek, má zklidňující účinky na rozbouřenou mysl, zmírňuje stres. Snižuje tlak a upravuje srdeční rytmus. Zklidňuje podrážděný žaludek, kyselé říhání a je doplňkovou péčí u žaludečních vředů. Velmi dobrá na podrážděnou kůži po spálení na sluníčku, po holení, poškrábání. Jeden z nejlepších hydrolátů k péči o citlivou a suchou pokožku. Používá se pro své repelentní účinky na vši.
Když se cítíte rozčilení, ve stresu a nedokážete se uklidnit, pomažte si oblast solar plexus hydrolátem z levandule. Uklidnění přijde velmi rychle.
Květová voda
získaná parní destilací z heřmánku pravého.
Heřmánek pravý: lat. Matricaria recutica (chamomilla)
Čeleď: hvězdicovité lat. Asteraceae
Heřmánek
pravý je jednoletá bylina, která může až 3 roky přezimovat v přízemní růžici.
Dorůstá do výšky až 50cm. Vyskytuje se od Evropy, Asii, Jižní a Severní
Ameriku, Austrálii až po Afriku.
Kvete od
května do října. Listy jsou tvaru obvejčitého s úkrojky. Jsou řídké na
přímém stonku. Lůžko úboru je duté a kuželovitě vyklenuté se žlutými
trubkovitými a bílými jazykovitými květy. Plodem je nažka. Má ráda sušší humózní
propustnou půdu. Potřebuje slunné stanoviště.
Pro sběr se využívá květ. Sbírá se na čistých stanovištích po opadnutí rosy v poledních hodinách. Získaný EO je modrý, proto se můžete setkat se synonymem heřmánek modrý.
Obsahové látky
Terpeny: vonné látky lipofilní povahy. Mají rozsáhlé léčebné účinky.
Kumariny: pevné aromatické látky vonící po čerstvě posečené trávě, využívají se v potravinářství a kosmetice.
Flavonoidy: Látky chránící před volnými radikály, UV zářením, zabraňují peroxidaci lipidů, posilují srdce. Mají antimikrobiální efekt. V přírodě bývají většinou žlutého zabarvení.
Glykosidy: velmi rozmanitá skupina, obsahující
cukernou složku, která ovlivňuje rozpustnost a transport glykosidu. Podle
aglykonu (necukerné složky glykosidu) se určuje, jaký bude účinek glykosidu.
Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou dráždivé. Široké pole působnosti. Nejznámější silice u heřmánku je chamazulen.
Léčivé vlastnosti: heřmánkový hydrolát má zklidňující účinky na podrážděnou mysl, zklidňuje záchvaty vzteku a rozrušenost. Analgetikum (účinek proti bolesti) Antiflogistikum (protizánětlivý efekt). Proto se používá k vaginálním výplachům u žen, při svědění pokožky, má zklidňující a hojivé vlastnosti. Vnitřně se popíjí na zklidnění zažívání, při žaludečních vředech, bolestivé menstruaci. V kosmetice se využívá zklidňujícího účinku na zanícenou pokožku obličeje, ale i očí. Při suché ekzematické pokožce s pocitem pálení a pnutí.
Květová voda
získaná parní destilací z anděliky lékařské.
Andělika lékařská lat. Angelica archangelica
Čeleď: miříkovité lat. Apiaceae
Mohutná víceletá
bylina, která dorůstá do výšky až dvou metrů. Původem ze severovýchodní Evropy.
Dnes se vyskytuje v Evropě a Asii. Často je cíleně pěstována pro své
léčivé účinky.
První rok
vyrůstá přízemní růžice a druhý rok velké trojboké, zpeřené listy. Květy jsou v okolíku
zhruba se 30-40 paprsky. Vykvétá v červenci a srpnu. Má dutou lodyhu. Plodem
je dvounažka. Po vytvoření semen odumírá. Andělika má raději stinné vlhké dobře
humózní stanoviště. Andělika je odolná vůči mrazu a potřebuje dostatek
prostoru.
Pro léčbu se používá kořen, oddenek, plod. Sbírá se v ranních či dopoledních hodinách.
Obsahové látky:
Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou dráždivé. Široké pole působnosti.
Léčivé vlastnosti: působí na žaludeční potíže, tlumí křeče žaludku, napomáhají správnému zažívání a trávení díky vysokému obsahu hořčin. Zlepšuje funkci slinivky břišní a jater. Snižuje nadýmání. Používá se k nervovému uvolnění a duševnímu klidu. Když nemůžete usnout, z povinností vám neustále pracuje hlava, přidejte do koupele lžíci andělikového hydrolátu. Také pomáhá při rozhodnutí, jakým směrem se máme v životě vydat a co je naším posláním. Většinou se užívá čajová lžička hydrolátu do 250ml teplé vody.
Květová voda
získaná parní destilací z damašské růže.
Růže damašská lat. Rosa x damascena
Čeleď: růžovité lat. Rosaceae
Opadavý keř,
který vznikl zkřížením růže galské a růže mošusové nejspíše pochází z Malé
Asie, nebo Persie. V současnosti je největším pěstitelem Bulharsko.
Dorůstá do výšky až 2 metrů.
Listy jsou
řapíkaté a eliptické, okraj pilovitý. Jsou Lichozpeřené s 5-7 lístky. Větve
jsou převislé hustě osázené ostny. Květy jsou oboupohlavné, mnohokvěté
chocholíky, které vyrůstají na konci větviček. Mají intenzivní vůni a barva je
od bílé až po sytě růžovou. Plodem je červený šípek.
Má ráda teplé a slunné stanoviště, písčitou půdu a relativně vysokou vlhkost vzduchu, která je důležitá pro dobrý základ poupat. Okvětní lístky se sbírají těsně po rozbřesku, kdy si uchovávají vysoký obsah silic. Květy se musí rychle zpracovat, čím méně se jich dotýkáme a mačkáme, tím kvalitnější olej získáme. Esenciální olej z damašské růže je nejdražší na světě. Na 1kg oleje je potřeba 3000kg čerstvých květů. Vedlejším produktem je růžový hydrolát.
Obsahové látky:
Terpenoidy: vonné látky lipofilní povahy.
Alkaloidy: velmi silné až toxické působení,
většina je nerozpustná ve vodě. Ve struktuře se nachází dusík.
Flavonoidy: Látky chránící před volnými radikály, UV zářením, zabraňují peroxidaci lipidů, posilují srdce. Mají antimikrobiální efekt. V přírodě bývají většinou žlutého zabarvení.
Fytosteroly: mají podobnou funkci jako
cholesterol, zpomalují stárnutí a jsou prevencí před záněty.
Léčivé vlastnosti: Růžový hydrolát je velice ženská květová voda, používá se při přecitlivělosti, podrážděnosti. Zklidňuje poštípání, či kožní vyrážky, spálení od slunce, svědění. Velice dobře čistí a tonizuje pokožku, zklidňuje zánět a vyhlazuje vrásky. Vnitřně se používá u silné a bolestivé menstruace, PMS (premenstruační syndrom), vaginální svědění. Při záchvatu vlčího hladu (čajová lžička růžové vody do 250ml teplé vody a užít před jídlem).
Květová voda
získaná parní destilací z Vilínu virginského.
Vilín virginský lat. Hamamelis Virginiana
Čeleď: vilínovité lat. Hamamelidaceae
Opadavý keř původem ze Severní Ameriky. Dorůstá do výšky až 5 metrů.
Odolný proti mrazu, snese teploty až -18 °C. Listy jsou řapíkaté, okraj je mělce laločnatý. Na podzim se listy barví do červena. Vyjímečná rostlina, kterou uctívali již severoameričtí indiáni pro její čas květu a silné léčivé vlastnosti. Kvete totiž od října do listopadu. Květy jsou oboupohlavné, žluté asi 1cm veliké, mírně zvlněné a kvetou na holých zkrácených větvičkách. Plod vyrůstá až další rok v létě. Tobolka je 1-1,5cm chlupatá, dřevnatá, která pukne a vystřelí semeno až do vzdálenosti 4 metrů.
Má rád neutrální až mírně kyselé stanoviště s dostatkem světla, snese i trochu stínu. Je to solitér, který nemá rád přesazování. Velmi vhodný do zahrad a parků. Vhodná půda má být humózní a ne moc zamokřená.
Saponiny: Snižují povrchové napětí vody, silně pění. Mohou při polknutí dráždit žaludek, způsobit nevolnost. Dráždí průdušky.
Flavonoidy: Látky chránící před volnými radikály, UV zářením, zabraňují peroxidaci lipidů, posilují srdce. Mají antimikrobiální efekt. V přírodě bývají většinou žlutého zabarvení.
Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou dráždivé. Široké pole Působnosti.
Antioxidanty: Látky vychytávající kyslíkové volné radikály, které poškozují buňky.
Léčivé vlastnosti: Díky vysokému obsahu tříslovin se využívá ke stažení, svírání. Zastavuje krvácení, stahuje rozšířené žilky, křečové žíly, hemoroidy. Hojí popáleniny od slunce, tlumí zánět v dutině ústní (parodontóza), působí proti průjmu. Má silný antioxidační efekt, zlepšuje stav lupénky a ekzému, vyhlazuje pokožku. Často používán do vod po holení a krémů, které mají vyhlazující účinky, zklidňuje zčervenání pokožky a mírní projevy Rosacea. Lokálně urychluje vstřebávání modřin. Velmi se osvědčuje u mastné a citlivé pleti.
