Autor: admin

Jak správně sbírat bylinky

Nastává dlouho očekávané období pro všechny milovníky bylin a květin. Čas na sběr, zpracování a vytvoření si zásob na chladné zimní večery, kdy nejvíc zahřeje čajová směs, která je vlastnoručně nasbíraná a usušená. Sama teď běhám po loukách a lesích s košíkem nacpaným tím nejlepším co příroda dává. V hlavě mi naskakuje plejáda nápadů, co s voňavým nákladem udělám. Může se zdát, že sbírání bylin je ta nejjednodušší věc na světě, ale i ta má své zásady a pravidla, aby nám bylinky vydržely voňavé celou zimní sezónu a nemuseli se trápit, když nám květy zhnědnou a musíme je vyhodit. Abychom se i příští rok mohli vrátit na stejné místo a opět něco málo utrhnout z té nejdokonalejší lékárny, kterou příroda je. Proto bych ráda v tomto článku odhalila pár základních pravidel, sběru, sušení, uskladnění a zpracování nasbíraných bylin.

  • 1. PRAVIDLO

Vybereme si byliny, které bychom rádi usušili, chutnají nám, nebo je potřebujeme kvůli svému onemocnění a na zlepšení zdravotního stavu.

  • 2. PRAVIDLO

Napište si seznam bylin, které budete sbírat. Podle herbáře zjistěte, kdy je nejvhodnější doba sběru dané bylinky, část rostliny, která se sbírá a vhodné podmínky pro její usušení.

Například:

Třezalka tečkovaná – Sběr vhodný od konce června do srpna

  • Sbíraná část- kvetoucí nať
  • Čas sběru- slunečné ráno po oschnutí rosy
  • Sušení ve stínu, nebo uměle do 35°C

Divizna velkokvětá –  Sběr vhodný od červa do září

  • Sbíraná část- plně rozvinutý květ
  • Čas sběru- slunné pozdní dopoledne, nesbíráme opadané a ovadlé květy, které později zhnědnou
  • Sušení na slunci, nebo uměle do 60°C
  • 3. PRAVIDLO

Při sběru dbáme na to, aby místo sběru bylo daleko od průmyslových zón, rušných silnic, polí a měst, kde hrozí zvýšené znečištění rostlin. Vhodné je si dopředu zjistit, lokalitu bylinky, kterou chceme sbírat. Zjistit si zda není zákonem chráněná, nebo se nenachází v chráněné krajinné oblasti.

  • 4. PRAVIDLO

Sbíráme za slunečného počasí, sbíraná rostlina musí být čistá, suchá, nepoškozená, bez plísní a škůdců. Sbíráme do vzdušných nádob – košíků, plátěných a papírových sáčků, ošatek. Nedávejte byliny do mikroténových sáčků a igelitových pytlů.

  • 5. PRAVIDLO

Při sběru kontrolujeme, aby sbíraná část byla v pořádku a utržená v období, kdy má nejvíce obsahových látek.

Květ: musí být plně otevřený, jasné barvy, bez plísní. Trháme opatrně. Květy patří mezi nejkřehčí část celé rostliny.

Kořeny a oddenky: omyjeme, vydrbeme kartáčkem a zbavíme hlíny. Sbíráme na podzim a brzy na jaře.

 Pupeny: sbíráme při rašení, ale ne již v plném rozpuku.

 Listy: trháme jednotlivě, list nesmí být zvadlý a špinavý.

 Kůra: sbíráme na jaře, nebo na podzim po opadání listů ideálně za vlhka oškrabáním nebo seříznutím. Nožík, který použijeme, nesmí být zrezlý!

Nať: sbíráme dobře vyvinutou na počátku kvetení.

Plod a semeno: sbíráme dobře dozrálé, nenatlučené. Nesmí být zkažené!

  • 6. PRAVIDLO

Sušíme na lískách, ošatkách, sítech, velmi dobrá varianta jsou závěsné sítě na sušení. Šetří místo a můžete sušit více druhů najednou. Místo pro sušení by mělo být ve stínu, dobře větratelné a suché. Můžete sušit i uměle v troubě, nebo sušičkách na ovoce.  Bylinky sušíme v tenké vrstvě. Hlídáme, aby nedošlo k zhnědnutí či ztrátě přirozené barvy. Po důkladném usušení bylinky nařežeme na menší části, rozdrobíme a dáme do suchých sklenic na tmavé místo.

  • 7. PRAVIDLO

Bylinky, které nezvládneme zpracovat do další sklizně, prohlédneme, pokud se nám zdají bez barvy a vůně je na čase udělat si novou zásobu. Některé bylinky si svůj účinek ponechávají pouze určitou dobu a po jejím uplynutí ztrácí svůj léčebný účinek. U každé bylinky je proto vhodné zjistit doporučenou dobu skladování.

  • 8. PRAVIDLO

Sušení není jediný způsob jak bylinky uskladnit. Můžete vyrobit tinktury, šťávy, oleje, masti, med.

Tip: Nasušte si jednotlivé druhy a z nich si podle vlastní fantazie a chuti vytvořte vlastní čajovou směs. Bohatě stačí 3-4 druhy, můžete je doplnit pro lepší vzhled plátky růží či květem levandule.

Maria Treben známá bylinářka vytvořila bylinnou směs nazvanou – ,,Míchaný čaj rodiny Trebenových.” Její směs mě dostala do kolen svou obsáhlostí.

Zde ji pro představu uvádím:

Podběl, petrklíč, violka vonná, plicník, štavel, popenec, kopřiva, kontryhel, rozrazil, jahodník, ostružník, maliník, sedmikráska, bez černý, lípa, heřmánek, tužebník, měsíček, mařinka, mateřídouška, meduňka, máta, řebříček, divizna, dobromysl, vrbovka, řepík, svízel, zlatobýl, rdesno ptačí, růže.

Jsou to bylinky, které i dnes bez problémů nasbíráte a podle chuti můžete kombinovat.

Přeji Vám, aby se sbíraní a sušení podařilo. Neberte sběr jen jako lov na zásoby. Je to skvělá příležitost být na chvilku sám v přírodě, vyvětrat se, odpočinout si od povinností a pohladit duši, krásnou procházkou.

Pokud se Vám článek líbil, napište mi. Ráda také odpovím na Vaše dotazy.

Krásný den Monika

Byliny vhodné při menopauze

Mnoho žen vnímá klimakterium, jako ztrátu své ženskosti, plodnosti a přiblížení se stáří. Pokles hormonu estrogenu a postupné snižování tvorby vajíček až do úplného vyhasnutí vaječníků, je pro ženu těžké období, které pociťuje na fyzické a psychické úrovni. V dnešní době klasická medicína používá hormonální substituční terapii. Mnoho žen ovšem hormonální substituci nemůže užívat, kvůli nežádoucím účinkům. Vhodnou a účinnou alternativou je fytoterapie.

Menopauza začíná kolem 45. roku života a může trvat i několik let. Před samotnou menopauzou je období označované premenopauza, kdy cyklus začíná být nepravidelný. Jsou i ženy, které subjektivní potíže spojené s přechodem vnímají i desítku let. Některé mají štěstí, že si sotva všimnou, že je již přechod za nimi a mimo ztráty menstruace nemají žádné potíže. Těm šťastnějším gratuluji. Budeme se věnovat těm ženám, které takovou výhodu nemají a v denním životě jsou omezovány příznaky menopauzy.

Mezi nejčastější problémy spojených s klimakteriem patří:

  • Pocení
  • Návaly krve do hlavy
  • Kolísání krevního tlaku
  • Bušení srdce
  • Nervozita
  • Deprese
  • Podrážděnost
  • Suchost poševní sliznice
  • Změna libida
  • Osteoporóza- řídnutí kostí
  • Únava
  • Nespavost
  • Bolesti hlavy
  • Otoky nohou
  • Přibývání na váze

Byliny vhodné na psychickou rovnováhu a při poruchách spánku:

Kontryhel žlutozelený (Alchemilla xanthochlora): kontryhel má blahodárný vliv na psychickou pohodu ženy, má uklidňující účinky, celkově příznivě ovlivňuje potíže spojené s menopauzou. Pravidelným užíváním kontryhelu podpoříte zmenšování některých typů myomů. Užívejte 2-3 šálky denně.

Sporýš šípovitý (Verbena hastata): velmi vhodná bylina, která uklidňuje úzkost, podrážděnost a výkyvy nálad v období přechodu, uvolňuje křeče a zmírňuje bolesti hlavy. Čajovou lžičku sporýše přelijeme horkou vodou a necháme odstát 15-20 minut, pijeme 2-3 šálky denně.

Rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis): při nervovém vypětí a rozladěnosti. Užívat jednou denně jeden šálek

Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea): velmi vhodný adaptogen při nervovém vypětí až vyhoření. Podporuje zdravý spánek a stimuluje nervový systém. Významně prospívá srdci, posiluje imunitu. Vhodné užívání ve formě tinktury a tabletách.

Byliny vhodné na fyzické potíže spojené s menopauzou:

Měsíček lékařský (Calendula officinalis): jedna z nejdůležitějších bylin při premenopauze již při prvních náznacích blížící se menopauzy jako je nepravidelná menstruace užívat pravidelně 1-2 šálky denně. Preventivní užívání zmírní obtíže spojené s menopauzou.

Srdečník obecný (Leonurus cardiaca): snižuje vysoký krevní tlak, uklidňuje nervový systém a pomáhá při bušení srdce, tlumí bolesti hlavy způsobené menopauzou a problémy s nespavostí, kdy usínání je bez problémů, ale žena se probouzí kolem třetí hodiny ranní a již neusne. Užívá se jedna polévková lžíce na 250ml vroucí vody 1-2x denně. Zvýšená opatrnost je třeba u žen, které berou léky na ředění krve!

Ploštičník hroznovitý (Cimicifuga racemosa): Velmi ceněná bylina na všechny fyzické projevy menopauzy od návalů horkosti, suchosti vaginální sliznice, pocení. Obsahují fytoestrogeny, které přispívají k ochraně organismu před vznikem rakoviny prsu. Opatrně u osob s citlivým žaludkem a nemocemi jater. Užívat ve formě tinktury či v doplňcích stravy dle doporučení konkrétního výrobce.

Drmek obecný (Vitex agnus castus): vhodný při návalech, nočního pocení, v homeopatickém provedení stimuluje libido, tlumí bolesti hlavy. Doporučuje se při tvorbě děložních myomů. Opatrně u osob užívajících antipsychotika a perorální antikoncepci.

Červený jetel (Trifolium pratense): obsahuje isoflavony látky patřící do skupiny fytoestrogenů, nejčastější složka přírodních preparátů na potíže spojené s menopauzou. Působí preventivně proti osteoporóze, omezuje návaly horka, redukuje pocení. Isoflavony obsahují další rostliny sója, len, čočka. Ovšem množstvím fytoestrogenů se červenému jeteli nedokážou vyrovnat.

Další látky vhodné užívat při klimakteriu:

Vitamin D, hořčík, fosfor, vápník vitamín K2 proti řídnutí kostí a zhoršení kvality zubů.

Bohatým přírodním zdrojem vápníků je mák, sardinky, mořské řasy, čerstvé fíky.

Psychickou podporu a deprese zlepšuje odvar s třezalky tečkované. Pozor třezalka má velmi mnoho nežádoucích účinků a interaguje s mnoha léky. Proto vždy je vhodné před užitím upozornit jaké léky užíváte. Proto doporučuji dát přednost třezalce v homeopatické podobě, kde tyto nežádoucí účinky nejsou. Při užívání třezalky opatrně na slunce je fotosenzitivní a hrozí vznik vyrážky.

Šalvěj lékařská redukuje pocení vhodná ke koupelím i vnitřnímu užívání.

Vitamíny skupiny B, a zásadotvorné potraviny.

Na vaginální suchost použít lubrikační gely či krémy s kyselinou hyaluronovou. Seženete v lékárnách.

Vyvarovat se alkoholu a kouření.

Vhodné jsou procházky, práce na zahradě, dostatek pohybu. Hlavní je udělat si čas na sebe, na své zájmy. Mít ráda své tělo i se všemi změnami, které sebou čas přináší.

Zdroj:

Jak se léčit přírodními prostředky: Jiří Bodlák

Adaptogeny: David Winston, Steven Maimes

Bylinky vhodné na každodenní pití

Často se v lékárně setkávám s dotazem, které bylinky jsou vhodné k dlouhodobému pití. Nemylme se, že všechny byliny jsou neškodné a mohou se neomezeně kombinovat, aniž by ublížily. Právě mezi bylinami najdeme velmi silně působící drogy, které se doporučují užívat jen při potížích a po velmi krátkou dobu.

Prostudovala jsem spoustu článků, prohledala spoustu herbářů a knih o bylinách. Zjistila, že se informace mnohdy liší. Ovšem nedala jsem se odbýt a proto mohl vzniknout tento seznam.

Vybírala jsem byliny běžně rostoucí na našich loukách a zahradách. Lehce se dají sehnat v bylinářství, lékárně i v běžném obchodě s potravinami.

Můžete si namíchat vlastní čajovou směs. Bylinky dle libosti střídat, nebo pít samostatně. Většinou se připravují ve formě nálevu. Květy většinou stačí spařit vařící vodou a louhovat 2-3 minuty v zakryté nádobě. Slizové drogy jako je sléz je lepší macerovat ve studené vodě přes noc a poté postupně ohřát. Tímto postupem přípravy si čaj uchová všechny cenné látky.

Pokud se bylinky rozhodnete sbírat sami, myslete na zásady sběru. Nevysbírejte vždy celé naleziště, vezměte si jen tolik, kolik potřebujete. Sbíráme co nejdále od silnic, železničních tratí, polí a měst, kde hrozí kontaminace těžkými kovy a různými postřiky. Byliny sbíráme za slunného počasí, květy mají být dobře rozevřené a suché. Kořeny důkladně omyté a zbavené hlíny. Sušíme na stinném a suchém místě. (Na přímém slunci sušíme pouze diviznu a lichořeřišnici). Bylinky nařežeme a skladujeme ideálně v tmavých skleněných nádobách.

Seznam:

Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris)

Plod šípku růže šípková (Rosa canina)

Vřes obecný (Calluna vulgaris)

Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)

Dobromysl obecná (Origanum vulgare) lepší dávat do směsi a v menším množství

Lípa srdčitá (Tilia cordata)

Černý rybíz list (Ribes nigrum)

Ostružiník křovitý list (Rubus plicatus)

Ostružiník maliník list (Rubus idaeus) vhodné užívat 1-2 měsíce před porodem

Jahodník obecný list (Fragaria vesca)

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis)

Meduňka lékařská (Melissa officinalis) mohou užívat těhotné a kojící ženy

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

Lichořeřišnice větší (Tropoeolum majus)

Kmín kořenný (Carum carvi)

Bedrník anýz (Pimpinella anisum)

Jetel luční (Trifolium pratense)

Mochna nátržník (Potentilla erecta)

Bazalka pravá (Ocimum basilicum)

Pampeliška-Smetanka lékařská (Taraxacum officinale) užívá se převážně kořen

Sporýš lékařský (Verbena officinalis) neužívat v těhotenství!

Bříza bělokorá (Betula pendula) užívá se list

Jestřabina lékařská (Galega officinalis) podporuje tvorbu mléka

Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum)

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

Sléz maurský (Malva mauritiana) příprava za studena

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Čekanka obecná (Cichorium intybus) sbírá se kořen

Světlík lékařský (Euphrasia officinalis)

Hluchavka bílá (Lamium album)

Doufám, že Vám tento článek pomohl a přeji mnoho voňavých a chutných čajů.

Geraniová květová voda

Květová voda získaná parní destilací listů pelargonie vonné

Pelargonie vonná (muškát vonný) lat. Pelargonium graveolens

Čeleď: kakostovité lat. Geraniaceae

Původní domovina rostlin rodu geraniaceae je jižní Afrika. Pelargonie se po přivezení do Evropy v 17. století velmi rozšířila pro svou nenáročnost na pěstování. Esence je často používaná k výrobě parfému.

Pelargonie je vytrvalá rostlina dorůstající do výšky až 130cm. Listy má srdčité zelené až sivé barvy hluboce dlanitě dělené a jemně ochmýřené s charakteristickou vůní připomínající růže. Květ je drobný většinou srostlý do okolíku barvy světle růžové. Ovšem muškátů je mnoho druhů, proto barevná škála je velmi široká. Kvetou obvykle od května do září. Plod je malý poltivý s pěti semínky. Množí se nejčastěji řízkováním.

Má ráda světlá slunečná stanoviště. Typicky se dávala do oken i pro své repelentní účinky. Na zimu se musí dát do tepla. Půda pro pěstování má být humózní, dobře propustná. Důležité je myslet při pěstování pelargonií na to, že nesnáší přelití. Velice rychle zahnívají.

Obsahové látky:

Aldehydy: V přírodě velmi běžné. Vyskytují se ve formě silic a jsou součástí vonných látek rostlin.

Flavonoidy:  Látky chránící před volnými radikály, UV zářením, zabraňují peroxidaci lipidů, posilují srdce. Mají antimikrobiální efekt. V přírodě bývají většinou žlutého zabarvení.

Estery: Organické látky, ve vodě nerozpustné. Dodávají aroma květům, plodům.

Fytosteroly: mají podobnou funkci jako cholesterol, zpomalují stárnutí a jsou prevencí před záněty.

Terpenoidy: Vonné látky lipofilní povahy.

Léčivé vlastnosti: Pelargonie jsou velmi dobře známé. Používá se pro svůj protizánětlivý a protikřečový účinek. Pomáhá při menopauze a premenstruačním syndromu, má vliv na úpravu nepravidelné menstruace. Na pokožce má zklidňující hojivé působení. Působí proti kuperóze (rozšířené žilky), zklidňuje podrážděnou pokožku a reguluje tvorbu mazu. Působí proti střevním parazitům. Velmi dobře působí při suchém dráždivém kašli. Zklidňuje průdušky. Extrakt Pelargonie obsahuje známý lék na mírnění kašle Kaloba. Má i hemostatické účinky (zastavují krvácení).

Vliv na psychiku: Gerániový hydrolát má antidepresivní účinky, zmírňuje stres a navrací nás do svého středu. Ukazuje nám prosté radosti z maličkostí. Zmírňuje vnitřní konflikty.

Jak vyrobit domácí mýdlo

Konečně jsem se rozhodla vložit návod na výrobu vlastního voňavého kastilského mýdla.

Vyzkoušela jsem již hodně receptů. Neustále jsem upravovala poměry jednotlivých surovin. Mnoho pokusů skončilo v lepším případě nastrkané mezi ručníky. V horším případě v koši. 🙁

Vždy to skoro obrečím. Znáte to, těšíte se na výsledek, jste přesvědčení, že teď už ten výsledek bude stát opravdu za to. A potom přichází rozčarování, že to tak není. Mýdlo zkrátka nemá ty vlastnosti, které by mít mělo.

A jelikož jsem puntičkář, mám ráda věci dokonalé a krásné, tak jsem uvařila mnoho a mnoho mýdel, než jsem s výsledkem byla spokojená.

Velmi mi k tomu pomohla stránka www.soapcalc.net. Kde si vyberete suroviny, které chcete použít a v jakém množství. Soapcalc potom vypočítá přesný poměr hydroxidu sodného a vody. Stránka je skvělá i v tom, že nám ukáže vlastnosti mýdla, které vytvoříte. Jaká bude například pěnivost, tuhost, krémovitost a celková kondice výsledného mýdla

viz obrázek.

Na výrobě vlastního mýdla je skvělé, že pokud chcete mýdlo jednoduché bez příměsí a barev, nepotřebujete k tomu mnoho surovin. Postupně, jakmile zjistíte, že to tak složité není, můžete začít experimentovat s přísadami, vůněmi, barevnými oxidy, zkrátka co Vás napadne.

Co budete potřebovat:

  • Kuchyňskou váhu
  • Nerezové kastrůlky 2ks
  • Ponorný mixér
  • Špachtle
  • Kuchyňské jednorázové utěrky
  • Rukavice
  • Misky (pokud budete chtít barevné mýdlo)

Suroviny:

  • Destilovaná voda              210g
  • Hydroxid sodný                   93g
  • Bambucké máslo               140g
  • Kokosový olej                     175g
  • Olivový olej                         350g
  • Ricinový olej                          35g
  • Barevné oxidy
  • Esenciální oleje
  • Bylinky
  • Formy na mýdlo (kelímky, nádobky, silikonové formy na muffiny)

Postup:

Nejdříve si navážíme hydroxid sodný a vodu. Na kuchyňskou váhu postavíme nerezový hrnec a navážíme destilovanou vodu.

Další na řadu přijde hydroxid sodný.

UPOZORNĚNÍ: hydroxid sodný vždy přidáváme do vody.

Nikdy ne NAOPAK!!!

Hydroxid je žíravina, proto vždy máme ochranné rukavice, brýle či štít. Když hydroxid sodný dáme do vody, dochází ke vzniku par a tepla. Aby se dráždivé páry neuvolňovaly v místnosti a nedošlo k jejich nadýchání, je dobré si hydroxid navážit zvlášť do nějaké nádobky (kádinky), vzít naváženou vodu a odnést ven z místnosti. U mě krásně poslouží parapet okna. Venku nasypeme hydroxid do vody. Roztok musíme opatrně míchat, aby nedošlo k přichycení hydroxidu ke dnu nádoby.

V mezičase, kdy nám pomalu chladne roztok hydroxidu za oknem 🙂 si navážíme oleje a másla. Všechny suroviny používám v Bio kvalitě a lisované za studena, protože chci mít mýdlo kvalitní se všemi cennými látkami, které oleje obsahují. Rafinací a čištěním se bohužel tyto obsahové látky ztrácejí.

Nejdříve začínám navažovat másla a potom přilévám oleje. Ricinový olej přidávám kvůli krémovitosti a lepšímu vzhledu mýdla. Dobře funguje i kvalitní řepkový olej, mandlový olej zase dobře pění a olivový olej je skvělý pro své čistící účinky.

Rozehřejeme si plotýnku na nižší stupeň 1-2, bohatě to stačí.

Bambucké máslo i kokosový olej mají nízký bod tání. Tak to jde poměrně rychle. Je dobré neustále míchat. Jakmile dojde k úplnému rozpuštění tuků, okamžitě stahujeme ze zdroje tepla a necháme chladnout.

Jakmile mají roztok hydroxidu sodného a rozpuštěných tuků přibližně stejnou teplotu, nalijeme vodnou část do olejové a začínáme na nižší otáčky míchat ponorným mixérem do fáze lehce pudinkové konzistence.

Na hodně stránkách se dočtete, že mýdlo má dělat stopu. Pro mě je lépe pochopitelný vzhled pudinku než popis stopy. 🙂

Když máme krásně hladkou strukturu mýdlové hmoty, přicházejí na řadu barvy. Tvořivosti se meze nekladou. Proto mám tuto fázi nejraději. Samozřejmě kdo je minimalista a dává přednost jednoduchosti, může nechat mýdlo v této základní podobě a rovnou vlít do připravených forem.

Rozhodla jsem se udělat pár mýdel jednoduchých.

A zbytek mýdlové hmoty jsem rozdělila na dvě části. Do jedné jsem nasypala červený minerální oxid. Mám vyzkoušené, že práškové barvy fungují mnohem lépe než barvy tekuté a mnohem lépe si dotváříte výslednou sytost. Vždy je lepší začít na menším množství. Vymíchat a přidat barvu pokud si přejete mýdlo výraznější.

Červené mýdlo máme připravené a druhá barva bude bílá. Tam použiju oxid zinečnatý, nebo oxid titaničitý a opět podle sytosti doplňuji a vymíchávám. Opatrně pokud bude oxid zinku dělat hrudky a nepůjde vymíchat ručně, je povoleno nakrátko použít ponorný mixér. 🙂

Pokud máme namíchané barevné varianty mýdla a připravené formy je ten pravý čas přidat esenciální oleje, bylinky, vitamíny.

….

U těchto mýdel jsem se rozhodla pro levanduli a rozmarýn. V mýdle budu tvořit mramorovou strukturu.

Nejdříve jsem nalila bílé mýdlo do 2/3 formy a pořádně sklepala, abych vyhnala nežádoucí vzduchové bublinky. Pomocí skleněné tyčinky, nebo lžičky jsem potom mýdlo vytáhla do okrajů formy. Potom přišlo na řadu mýdlo červené.

Nalila jsem na bílé mýdlo malý bobeček červené hmoty. Opět uhladila a sklepala do roviny.

A tyčinkou jsem začala dělat v hmotě kroužky se shora směrem dolů.

Můžete si vymyslet různé pohyby, kroužky, rovné tahy, kličky. Co se Vám bude líbit.

V tuto chvíli musí mýdlo vyzrát. Zrání trvá asi 4-6 týdnů. Rozumín nedočkavcům, kteří by nejraději mýdlo vylouply a ihned s ním běželi pod kohoutek s vodou, ale vydržte. Všechny dobré věci potřebují čas. 🙂

Po ztuhnutí mýdla, které trvá většinou do druhého dne. Mýdlo vyklopte. V tuto chvíli má vysoké pH. Zhruba kolem 12. Potřebujeme, aby kleslo na hodnotu kolem 7pH. Je dobré si napsat datum uvaření mýdla a po uplynutí čtyř týdnu odloupnout malý kousek, namočit do vody a přiložit k němu indikátorový papírek. Ty jsou běžně k dostání v lékárně, nebo zdravotních potřebách. Podle zbarvení pH papírku poznáme jak zásadité mýdlo je, a jestli ještě musíme počkat, nebo už můžeme ruce mydlit. 🙂

Doufám, že se Vám tento článek líbil. Snažila jsem se ho popsat co nejpodrobněji, aby to bylo dostatečně srozumitelné i pro mýdlové začátečníky. Ale pokud potřebujete cokoliv dovysvětlit pište a ráda Vám odpovím.

Tak Vám všem moc držím palce s mýdlařením. Doufám, že se podaří hodně bublinek a voňavých krémových mýdel.

Vaše Monika

Jasmínová květová voda

Květová voda získaná parní destilací z květů jasmínu pravého.

Jasmín pravý: lat. Jasminum officinale

Čeleď: olivovníkové lat. Oleaceae

Jasmín pravý je popínavý opadavý keř dorůstající výšky 5 až 10 metrů. Původně pochází z Číny a Indie, nyní se s jasmínem můžeme potkat na jihu Evropy. Má rád slunná stanoviště, dostatek vlhka a teploty kolem 25°C, miluje rosení.

Jasmín pravý je rychle rostoucí keř, se štíhlými větvemi. Listy má vstřícné a lichozpeřené tmavozelené barvy. Květy jsou bílé, hvězdicovité a rostou v hroznech. Mají velmi intenzivní sladkou vůni, která se nejvíce rozvine těsně před rozbřeskem. Květy kvůli své křehkosti sbírají ručně. Dobrý sběrač dokáže za noc nasbírat až 15000 květů. Pro příklad na 1kg jasmínové silice je potřeba asi 8 milionů květů jasmínu.

Obsahové látky

Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou dráždivé. Široké pole Působnosti.

Estery: Organické látky, ve vodě nerozpustné. Dodávají aroma květům, plodům.

Antioxidanty: Látky, vychytávající kyslíkové volné radikály, které poškozují buňky našeho těla.

Katechiny: podobný účinek jako flavonoidy. Podporují cévní stěnu, chrání játra a střevní sliznici.

Léčivé vlastnosti:  Jasmínový hydrolát má nádhernou uklidňující vůni. Pomáhá relaxaci a působí antidepresivně. Na psychické úrovni zvedá osobnost z pesimismu a racionality, která moc ukotvuje. Rozvíjí náš soucit a lásku. Posiluje druhou čakru. Zlepšuje krevní oběh, posiluje srdce, působí proti bolesti a zánětu. Velmi vhodné je popíjet jasmín při bolestivé menstruaci a menopauze, používá se při potížích s početím a impotencí. Podporuje funkci jater a slinivky. Zklidňuje záněty močových cest. Na pokožce má uklidňující účinky po opalování. Hojí afty a ječná zrna ve formě obkladu s jasmínovým hydrolátem.

Neroli květová voda

Květová voda získaná parní destilací z květů hořkého pomeranče.

Pomerančovník hořký: lat. Citrus aurantium

Čeleď: routovité lat. Rutaceae

Pomerančovník hořký je stálezelený strom původem pocházející ze subtropické Asie, který nyní hojně roste ve středomoří, kam jej dovezli křižáci na svých výpravách. Má rád výživnou hlinitou až jílovitou půdu a daří se mu na slunných stanovištích.

Pomerančovník dorůstá do výšky 5 až 10 metrů. Koruna je souměrná. Kůra je hnědošedé barvy. Listy jsou oválné, dlouhé 7-10cm. Rostou na větvích ve střídavém uspořádání a mají tmavozelenou barvu. Kvete od května do června.

Květy jsou bílé, pevné a úzké s příjemnou vůní. Jsou oboupohlavné, s pěti až osmi okvětními lístky. Plodem je nám známý pomeranč odborně nazýván hesperidium. Plod má oranžové zbarvení a dorůstá do velikosti zhruba 8cm. Plod je chráněn slupkou, která se vykazuje hořkou až trpkou chutí a typickou vůní. Obsahuje látku synefrin, která je strukturou podobná efedrinu a adrenalinu, ale nevykazuje nežádoucí účinky efedrinu. Používá se na odbourávání tuků či na pálení žáhy.

Obsahové látky

Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou dráždivé. Široké pole Působnosti.

Terpenoidy: Vonné látky lipofilní povahy.

Estery: Organické látky, ve vodě nerozpustné. Dodávají aroma květům, plodům.

Léčivé vlastnosti:  Užívá se preventivně na zažívací obtíže, při nespavosti, alergických reakcí, Má uklidňující účinky, působí na stavy úzkosti, deprese, stresu i vzteku. Na kůži má uklidňující a hojivé účinky. Pleť hloubkově hydratuje a osvěžuje. Má protizánětlivé účinky. Chrání pleť před vnějšími vlivy jako je slunce a vítr. Používá se na citlivou, křehkou a zralou pleť. Napomáhá při odvykání kouření a hubnutí.

Levandulová květová voda

Květová voda získaná parní destilací z levandule lékařské.

Levandule lékařská: lat. Lavandula augustifolia (syn.officinalis)

Čeleď: hluchavkovité lat. Lamiaceae

Levandule je opadavý vytrvalý polokeř. Původně se vyskytoval na slunných hornatých místech středomoří s vápenatou a suchou půdou. Mniši ji potom rozšířili i do střední Evropy.

Keř Dorůstá do výšky až 130cm. Má dřevěnou bázi, která se bohatě rozvětvuje. Listy jsou stříbřitě zelené celokrajné úzké a dlouhé 2-4cm. Stonky jsou přímé. Květy vyrůstají v řídkých lichoklasech a jsou modré až fialové barvy. Kvete od červa do srpna.

Sbírá se kvetoucí suchá nať s květy, které jsou plně rozvinuté. Sběr provádíme za suchého počasí a sušíme na stinném místě svázané ve snopcích.

Obsahové látky

Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou dráždivé. Široké pole Působnosti.

Kumaríny: Pevné aromatické látky vonící po čerstvě posečené trávě, využívají se v potravinářství a kosmetice.

Flavonoidy:  Látky chránící před volnými radikály, UV zářením, zabraňují peroxidaci lipidů, posilují srdce. Mají antimikrobiální efekt. V přírodě bývají většinou žlutého zabarvení.

Mastné kyseliny: Důležité pro organismy, doplňují třeba cholesterol, v přiměřené konzumaci prospívají kardiovaskulárnímu systému.

Terpenoidy: Vonné látky lipofilní povahy.

Léčivé vlastnosti: Levandule se používala pro své uklidňující účinky již Starověku. Paracelsus ji používal jako silné nervové tonikum. Svatá Hildegarda z Bingenu ji používala na jaterní potíže. Používá se na dobrý spánek, má zklidňující účinky na rozbouřenou mysl, zmírňuje stres. Snižuje tlak a upravuje srdeční rytmus. Zklidňuje podrážděný žaludek, kyselé říhání a je doplňkovou péčí u žaludečních vředů. Velmi dobrá na podrážděnou kůži po spálení na sluníčku, po holení, poškrábání. Jeden z nejlepších hydrolátů k péči o citlivou a suchou pokožku. Používá se pro své repelentní účinky na vši.

Když se cítíte rozčilení, ve stresu a nedokážete se uklidnit, pomažte si oblast solar plexus hydrolátem z levandule. Uklidnění přijde velmi rychle.

Heřmánková květová voda

Květová voda získaná parní destilací z heřmánku pravého.

Heřmánek pravý: lat. Matricaria recutica (chamomilla)

Čeleď: hvězdicovité lat. Asteraceae

Heřmánek pravý je jednoletá bylina, která může až 3 roky přezimovat v přízemní růžici. Dorůstá do výšky až 50cm. Vyskytuje se od Evropy, Asii, Jižní a Severní Ameriku, Austrálii až po Afriku.

Kvete od května do října. Listy jsou tvaru obvejčitého s úkrojky. Jsou řídké na přímém stonku. Lůžko úboru je duté a kuželovitě vyklenuté se žlutými trubkovitými a bílými jazykovitými květy. Plodem je nažka. Má ráda sušší humózní propustnou půdu. Potřebuje slunné stanoviště.

Pro sběr se využívá květ. Sbírá se na čistých stanovištích po opadnutí rosy v poledních hodinách. Získaný EO je modrý, proto se můžete setkat se synonymem heřmánek modrý.

Obsahové látky

Terpeny: vonné látky lipofilní povahy. Mají rozsáhlé léčebné účinky.

Kumariny: pevné aromatické látky vonící po čerstvě posečené trávě, využívají se v potravinářství a kosmetice.

Flavonoidy: Látky chránící před volnými radikály, UV zářením, zabraňují peroxidaci lipidů, posilují srdce. Mají antimikrobiální efekt. V přírodě bývají většinou žlutého zabarvení.

Glykosidy: velmi rozmanitá skupina, obsahující cukernou složku, která ovlivňuje rozpustnost a transport glykosidu. Podle aglykonu (necukerné složky glykosidu) se určuje, jaký bude účinek glykosidu.

Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou dráždivé. Široké pole působnosti. Nejznámější silice u heřmánku je chamazulen.

Léčivé vlastnosti: heřmánkový hydrolát má zklidňující účinky na podrážděnou mysl, zklidňuje záchvaty vzteku a rozrušenost. Analgetikum (účinek proti bolesti) Antiflogistikum (protizánětlivý efekt). Proto se používá k vaginálním výplachům u žen, při svědění pokožky, má zklidňující a hojivé vlastnosti. Vnitřně se popíjí na zklidnění zažívání, při žaludečních vředech, bolestivé menstruaci. V kosmetice se využívá zklidňujícího účinku na zanícenou pokožku obličeje, ale i očí. Při suché ekzematické pokožce s pocitem pálení a pnutí.

Anděliková květová voda

Květová voda získaná parní destilací z anděliky lékařské.

Andělika lékařská lat. Angelica archangelica

Čeleď: miříkovité lat. Apiaceae

Mohutná víceletá bylina, která dorůstá do výšky až dvou metrů. Původem ze severovýchodní Evropy. Dnes se vyskytuje v Evropě a Asii. Často je cíleně pěstována pro své léčivé účinky.

První rok vyrůstá přízemní růžice a druhý rok velké trojboké, zpeřené listy. Květy jsou v okolíku zhruba se 30-40 paprsky. Vykvétá v červenci a srpnu. Má dutou lodyhu. Plodem je dvounažka. Po vytvoření semen odumírá. Andělika má raději stinné vlhké dobře humózní stanoviště. Andělika je odolná vůči mrazu a potřebuje dostatek prostoru.

Pro léčbu se používá kořen, oddenek, plod. Sbírá se v ranních či dopoledních hodinách.

Obsahové látky:

Silice: Mají dezinfekční účinky, jsou dráždivé. Široké pole působnosti.

Terpeny: vonné látky lipofilní povahy.

Hořčiny: podporují tvorbu slin, vylučování žaludečních šťáv, uklidňují křeče hladkého svalstva, zlepšují trávení.

Třísloviny: Snižují zánět, svědění, bolest, stahují drobné žilky, zastavují krvácení, urychlují hojení.

Léčivé vlastnosti: působí na žaludeční potíže, tlumí křeče žaludku, napomáhají správnému zažívání a trávení díky vysokému obsahu hořčin. Zlepšuje funkci slinivky břišní a jater. Snižuje nadýmání. Používá se k nervovému uvolnění a duševnímu klidu. Když nemůžete usnout, z povinností vám neustále pracuje hlava, přidejte do koupele lžíci andělikového hydrolátu. Také pomáhá při rozhodnutí, jakým směrem se máme v životě vydat a co je naším posláním. Většinou se užívá čajová lžička hydrolátu do 250ml teplé vody.