Calcium phosphoricum

Fosforečnan vápenatý

Calcium phosphoricum má důležitou vazbu na tvorbu fibrinu. Základní sůl pro stavbu vnitřní struktury kostí a zubů (zuboviny). Podpora správného růstu a vývoje u dětí, které rychle vyrostou. Pro starší osoby u kterých dochází k odvápnění kostí (osteoporóze). Ve fázi rekonvalescence po vleklých chorobách. Po přetížení, kdy se člověk nedokáže dostat do fyzické kondice, kterou měl před onemocněním. Velmi vhodná sůl pro děti, které neprospívají-vytáhlé, hubené, bledé, na první pohled neduživé děti, které špatně jedí a nepřibírají na váze. Calcium phosphoricum uplatníme u stavů vyčerpanosti z přemíry zodpovědnosti. Pro osoby, které jsou pečlivé, důsledné. Raději si veškerou práci dělají sami a nakládají si na ramena víc než dokážou unést. Neumějí si odpočinout. Pomáhá k relaxaci kosterního svalstva, u bolesti hlavy z přetížení a to i u dětí, které mají spoustu zájmů a kroužků. Podporuje tvorbu krve v kostní dřeni a urychluje hojení zlomenin. V těhotenství užívat od druhého trimestru do porodu, ale i po porodu pro správnou tvorbu mléka.

Použití:

  • Zlomeniny
  • Osteoporóza
  • Růstové bolesti
  • Špatně se uzavírající fontanela
  • Revmatické bolesti zhoršené chladným počasím
  • Rekonvalescence
  • Anémie
  • Nechutenství
  • Bolest hlavy z přetížení
  • Růst plodu a kojení
  • Uvolnění svalů po námaze
  • Silná menstruace, těžký porod
  • Nespavost
  • Studené ruce a nohy
  • Nosní polypy
  • U sekretů barvy vaječného bílku

Calcium fluoratum

Fluorid vápenatý

Základní sůl na elasticitu a pružnost všech tkání. Důležitá pro pružnost šlach,vazů, úponů, fascií. Posiluje a vystavuje obaly v těle, jako je zubní sklovina, obal kostí (okostice). Základní sůl pro správnou tvorbu keratinu (rohoviny). Pokud chybí, vytvářejí se ztvrdlá ložiska, jako například kuří oka, mozoly, ztvrdlé popraskané paty. Důležitá sůl pro pružnost cévní stěny, elasticitu střeva, oční rohovku, hemoroidy, lymfatické cévy. V důsledku povolení lymfatických cév dochází k tvorbě celulitidy, zatvrdnutí mízních uzlin.

Použití:

  • Hypermobilita kloubů
  • Zranění vazů, šlach, úponů
  • Inkontinence u žen po porodu
  • Ochabnutí břicha, prsou
  • Hemoroidy, fissury, prasklé koutky
  • Prevence zubního kazu, prasknutí a zabarvení zubní skloviny
  • Křehké, lámající se nehty
  • Zborcení nožní klenby (dlouhodobé užívání)
  • Syndrom líného střeva
  • Křečové tvrdé žíly, zatvrdlé mízní uzliny
  • Metličkové žilky, křehkost cév
  • Prevence strií v těhotenství
  • Pružnost a elasticita pokožky, omezuje vznik vrásek
  • Mozoly, kuří oka, ztvrdlé paty, tvrdé výrůstky
  • katarakta (šedý zákal)

Co jsou tkáňové soli?

Lidské tělo potřebuje ke správnému fungování minerální látky. Ty jsou nezbytné pro práci každé buňky našeho organismu. Pokud nám tyto látky chybí, vzniká disharmonie a při dlouhodobém nedostatku nemoc.

Minerální látky si náš organismus nedokáže sám vyrobit, proto je nutné získávat je potravou. V dnešní době je ovšem diskutabilní jakou výživovou hodnotu potraviny mají. Při nadměrném vyčerpání půdy dochází k radikálnímu úbytku obsahových látek, a důsledkem je, že naše potrava je na tyto látky chudá.

Dr. Schűssler, který je považován za průkopníka biochemie popsal dvanáct minerálů, které naše tělo potřebuje k zachování zdraví. Zjistil, že tělo si tyto látky upravuje do vazeb, aby je dokázalo lépe vstřebat a využít. Proto vytvořil kombinaci kyseliny se zásadou, která organismu usnadňuje práci. Další nespornou výhodou je forma tablet, které se rozpouštějí v dutině ústní, tím dojde k okamžitému vstřebání látky do krve a bezprostřednímu využití buňkami. Na rozdíl od polykacích tablet, kterým trvá mnohem déle, než se vstřebají v zažívacím traktu.

Tkáňové soli jsou potencované, to znamená homeopaticky naředěné v D6, v tomto ředění mají nejlepší využitelnost pro lidský organismus.

U tkáňových solí se nemusíte obávat předávkování. Buňky si vždy vezmou jen to co potřebují pro svou správnou práci. I kdyby se vytvořil nadbytek, tak ho fyziologicky vyloučí. Tkáňové soli také napomáhají vstřebávat minerální látky, které získáváme potravou.

Kdo byl Dr. Schűssler

Kdo byl Dr. Schűssler?

Wilhelm Heinrich Schűssler se narodil 21. Srpna 1821 ve Zwischenhahnu.

Od mládí byl velice nadán na cizí jazyky. Mluvil latinsky, řecky, francouzsky, italsky, anglicky, španělsky, dokonce znal i indický sanskrt. Pocházel z chudých poměrů, studoval na gymnasiu, kde ale  nedokončil maturitní zkoušku. Začal se živit jako učitel. Ve věku třiceti let s finanční podporou svého bratra začal studovat medicínu na univerzitě v Paříži, Berlíně a Giessenu. Chvilku studuje dokonce i v Praze.

V Giessenu roku 1857 ve svých 36 letech promoval, ovšem musel si dodělat maturitní zkoušku. O rok později 1858 otevírá svoji vlastní praxi v Oldenburgu, kde působil jako lékař až do své smrti.

Začíná se věnovat homeopatii, ale rád by systém zjednodušil. Již na svých studiích se seznamuje s díly jeho současníku badatelů  Moleschotta a Virchowa o patologii buněk a významem minerálů pro lidský organismus.

Po několika letech praxe jako homeopatický lékař, se začíná Dr.Schűssler stále více zajímat o fungování minerálů v lidském organismu. Definuje 12 základních minerálů nezbytných pro správné fungovaní buňky a hojně je začíná používat ve své praxi.  Přelom nastává roku 1873 vydáním článku o svých výzkumech v oblasti minerálních solí. Za tento článek byl nejdříve napadán, později však díky svým léčebným úspěchům, byly účinky minerálních solí uznány i odbornou veřejností.

Ještě předtím než Dr.Schűssler umírá, stihne ještě dokončit dílo (Terapie ve zkratce). Tato kniha stále slouží jako základ způsobu léčby tkáňovými solemi dle Dr.Schűsslera.

Dr.Schűssler umírá 30. března roku 1898 na mozkovou příhodu.

Dr. Wilhelm Heinrich Schűsler je považován za zakladatele Biochemie.